Při 3D tisku se taví plast při vysokých teplotách a logicky se z něj uvolňují látky do okolí. Po vstupu do místnosti, kde probíhá tisk, je často cítit specifický nasládlý pach. Někdy jde o lehký závan, jindy o těžký vzduch, ze kterého mohou pálit oči. Výpary z 3D tisku jsou téma, které se často přehlíží. Otázka zní jasně. Jde pouze o neškodný zápach, nebo je nutné zpozornět?
Cílem tohoto textu je poskytnout reálný obrázek o tom, co se děje se vzduchem ve Vaší dílně nebo pracovně. Zvláště pokud uvažujete o přesunu tiskárny blíže k obytným prostorám, je vhodné vědět, jaká rizika různé materiály představují a jak se jim bránit. Neexistuje jeden univerzální přístup. Vše závisí na tom, jaký materiál pro tisk používáte.
Co se z tiskárny uvolňuje
Když se tisková struna dotkne horké trysky, začne se tavit a měnit své skupenství. Během tohoto procesu neuniká do vzduchu pouze teplo. Z tiskárny se uvolňují dvě odlišné složky, které je nutné rozlišovat pro správné pochopení možností ochrany.
Zaprvé jde o těkavé organické sloučeniny, pro které se běžně používá anglická zkratka VOC. Jde o plyny, které lze zaznamenat čichem. Právě tyto plyny jsou zodpovědné za to, že Vás z delšího pobytu u tiskárny mohou začít dráždit oči, nos nebo krk. U citlivějších jedinců způsobují bolesti hlavy nebo pocity nevolnosti.
Zatímco VOC lze cítit, ultrajemné částice jsou zrádnější. Nejsou vidět ani cítit. Jde o takzvané UFP, z anglického ultrafine particles. Jedná se o pevné částice o velikosti řádově 1 až 100 nanometrů. Tyto nanočástice jsou tak malé, že při vdechnutí nezůstanou na sliznicích, ale pronikají hluboko do plicních sklípků. Z tohoto místa se jich lidské tělo velmi špatně zbavuje a mohou přecházet i do krevního oběhu.
Kolik toho který materiál pouští
Nejdůležitější proměnnou pro množství emisí je teplota trysky. Čím vyšší je teplota tavení materiálu, tím více částic a výparů vzniká. Není to jediný faktor, chemické složení hraje významnou roli, ale teplota je hlavní spouštěč. Následuje přehled konkrétních materiálů.
Materiál PLA se tiskne při relativně nízké teplotě kolem 200 stupňů Celsia. Díky tomu uvolňuje do vzduchu celkově nejméně emisí. Podobně je na tom PETG, které je také považováno za relativně nízkoemisní materiál a pro běžný domácí tisk představuje menší zátěž.
Při přechodu na technické plasty se situace mění. Materiál ABS uvolňuje do okolí velké množství částic i těkavých látek. ASA, která se používá jako UV stabilní náhrada pro venkovní použití, produkuje o něco méně pevných částic, ale uvolňuje značné množství VOC. ABS i ASA mají společný zásadní problém, uvolňují totiž styren. Pokud se tyto materiály tisknou v nevětrané místnosti, koncentrace styrenu dokáže velmi rychle překročit platné hygienické limity pro vnitřní prostory.
Nylon, tedy polyamid označovaný jako PA, vyžaduje k tisku vysoké teploty a uvolňuje do vzduchu velké množství ultrajemných částic. Na vrcholu emisního žebříčku stojí polykarbonát neboli PC. Tento materiál patří mezi nejvíce vysokoemisní. Tiskne se při teplotách na trysce kolem 300 stupňů Celsia, čemuž odpovídá i vysoké množství uvolněných látek.
Je nutné zmínit důležitý fakt. Často se předpokládá, že PLA je vyrobené z rostlinných zdrojů, a proto je zcela neškodné. Odborné studie ovšem zjistily, že částice uvolněné z PLA mohou být na jednotku hmotnosti toxičtější než částice z ABS. Výhodou u PLA je fakt, že těchto částic uvolňuje do vzduchu zlomkové množství oproti technickým plastům. Tvrzení, že u PLA jsou emise nulové, je tedy nepřesné. Jsou nízké, ale nejsou nulové.
Kolik emisí pouští jednotlivé materiály
Relativní srovnání, vyšší pruh znamená více emisí. Rozhoduje hlavně teplota trysky.
ABS a ASA navíc uvolňují styren, který v nevětrané místnosti překračuje hygienické limity. Škála je orientační, slouží k porovnání materiálů mezi sebou.
Jak moc to škodí zdraví
Otázka, zda je 3D tisk zdraví škodlivý, nemá jednoznačnou odpověď. Je nutné rozlišovat krátkodobé a dlouhodobé dopady. Z krátkodobého hlediska je problémem vysoká koncentrace těkavých látek ve špatně větrané místnosti. Výsledkem jsou podrážděné oči, škrábání v nose a v krku. Pokud se u dlouhého tisku z ABS nevyvětrá, může se dostavit bolest hlavy a nevolnost. Jde o reakci organismu na chemické látky ve vzduchu.
Dlouhodobá zátěž je složitější téma a je předmětem vědeckého výzkumu. Hlavním rizikem jsou ultrajemné částice UFP. Usazují se hluboko v plicích a tělo je špatně odbourává. Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím nanočástic neprospívá kardiovaskulárnímu ani respiračnímu systému. Zvláštní pozornost je věnována styrenu, který uniká z ABS a ASA. Jedná se o sledovanou látku, protože dráždí sliznice a při dlouhodobé expozici nad povolené limity má toxické účinky na nervovou soustavu.
Pomáhá uzavřená tiskárna a filtr?
Častým řešením bývá nákup tiskárny s plným zakrytováním. Uzavřené tiskárny mají často z výroby zabudovaný aktivní uhlíkový filtr. V praxi je však situace komplikovanější.
Aktivní uhlí funguje na principu adsorpce. Dokáže zachytit část těkavých organických sloučenin a je vhodné na potlačení pachu. Zásadní problém spočívá v tom, že uhlík nezachytává ultrajemné částice UFP. Ty přes něj projdou. Na odfiltrování pevných částic je nezbytně nutný HEPA filtr, který u mnoha tiskáren v základní výbavě chybí. Samotné aktivní uhlí tedy řeší pouze část problému.
Dalším faktorem je životnost. Uhlíkový filtr se používáním postupně nasytí. Jakmile dosáhne svého limitu, přestane fungovat a plyny propouští do místnosti. Platí jednoduché pravidlo: jakmile je tisk zřetelně cítit i mimo uzavřenou tiskárnu, uhlík je nasycený. V takové chvíli se do okolí dostávají nefiltrované VOC. Doporučujeme proto filtr měnit zhruba po třech až šesti měsících aktivního tisku.
Je nutné brát v úvahu i cirkulaci vzduchu uvnitř boxu. Ve většině uzavřených tiskáren se vzduch přes filtr pouze recirkuluje uvnitř komory. Nejedná se o odtah mimo budovu a nenahrazuje to větrání místnosti. Uzavřená komora u tiskárny primárně slouží k udržení stabilní teploty kolem výtisku a zabránění warpingu, tedy kroucení a odlepování plastu od podložky. Ochrana zdraví je často vedlejší efekt.
Co zvládne uhlíkový filtr a co ne
Aktivní uhlík (v uzavřených tiskárnách i externích sadách) má jasné fyzikální limity.
Jak se chránit: větrání a filtrace
Pro zajištění čistého vzduchu existují účinnější řešení než spoléhání na základní uhlíkový filtr. Skutečně účinné odvětrání 3D tiskárny vyžaduje systémový přístup.
Výrazným posunem je instalace sady, která kombinuje kvalitní HEPA filtr třídy 13 nebo 14 s dostatečným množstvím aktivního uhlí. Vhodným řešením je přidání externího odtahu, který přes tyto filtry odvádí vzduch z tiskárny. Taková kombinace dokáže zachytit až 99,95 procenta všech ultrajemných částic i těkavých látek. V nezávislých testech tyto sestavy snížily koncentrace škodlivin v místnosti až čtyřnásobně. Platí hlavní zásada: jedině kombinace HEPA filtru na pevné částice a aktivního uhlí na těkavé plyny pokryje obojí. HEPA filtr samotný VOC nezachytí a uhlík nezastaví pevné částice.
Praktická doporučení podle materiálu
Nejefektivnějším způsobem, jak snížit výpary v domácnosti, je výběr materiálu a s ním spojená nižší teplota trysky. Pokud od finálního dílu nevyžadujete vysokou mechanickou pevnost nebo teplotní odolnost, doporučujeme tisknout z materiálů, které se taví při nižších teplotách.
Při použití kvalitního PLA je riziko v dobře větrané místnosti nízké. U tiskárny lze běžně pracovat a postačí pravidelné větrání. Podobně je na tom PETG, které představuje vhodný kompromis pro funkční díly.
Odlišná situace nastává u technických filamentů. ABS, ASA, polykarbonát a nylon vyžadují uzavřenou tiskárnu vybavenou aktivní filtrací. U těchto materiálů je klíčové odvětrání, ideálně s přímým výfukem vzduchu ven nebo do trvale neobývané místnosti. ABS ani ASA by se neměly tisknout v obývané a nevětrané místnosti, ve které se právě zdržujete.
Pro nejspolehlivější systém je vhodné zvolit uzavřenou tiskárnu, doplnit ji o filtraci kombinující HEPA a uhlík a do místnosti umístit čističku vzduchu. Důležité je také pravidelné větrání. Tiskárna by neměla být umístěna v ložnici. Místo určené ke spánku by mělo zůstat bez emisí z tisku.
Jaká opatření na který materiál
| Materiál | Emise | Co dělat |
|---|---|---|
| PLA / PETG | nízké | Slušně větraná místnost stačí. Uzavřená komora s filtrem jako bonus na pachy. |
| ABS / ASA | vysoké | Uzavřená komora + aktivní filtrace + odvětrání ven. Kvůli styrenu nikdy v obývané nevětrané místnosti. |
| Nylon (PA) / PC | vysoké | Uzavřená komora + HEPA a uhlík + odvětrání. Pouští hodně částic. |
Nejlevnější ochrana je výběr materiálu. Když nepotřebujete odolnost, tiskněte z PLA nebo PETG.
Závěr
Výpary z 3D tisku není vhodné podceňovat. Je důležité přistupovat k tisku zodpovědně. Při použití nového materiálu je nutné zohlednit teplotu tisku. S vyšší teplotou roste množství uvolňovaných látek. Pravidelné větrání je základním opatřením. Při dlouhých tiscích z technických materiálů doporučujeme považovat kvalitní filtraci a odsávání za stejně důležitou součást výbavy, jako je tisková podložka nebo tryska.
Časté dotazy
Je 3D tisk zdraví škodlivý?
Záleží na materiálu a větrání. Krátkodobě mohou výpary způsobit bolesti hlavy a dráždit oči či nos. Dlouhodobé vdechování nanočástic a těkavých látek z nevětrané místnosti zdraví neprospívá. Při správném odvětrání a volbě materiálu je ale riziko minimální.
Který filament pouští nejméně výparů?
Nejméně emisí produkuje PLA, protože se tiskne při poměrně nízké teplotě kolem 200 stupňů Celsia. Relativně bezpečné a nízkoemisní je také PETG. I u nich ale vznikají nanočástice, byť v malém množství.
Pomůže uzavřená tiskárna s uhlíkovým filtrem?
Pomůže zachytit pachy a část těkavých látek, ale nezachytí nebezpečné ultrajemné částice. K jejich odstranění je nutný HEPA filtr. Uhlíkový filtr se navíc časem nasytí a je nutné ho pravidelně měnit.
Musím při tisku z PLA větrat?
Ano, i přestože PLA představuje velmi nízké riziko, stále uvolňuje malé množství částic a těkavých látek. Běžné větrání otevřením okna v místnosti je zcela dostačující prevencí.
Můžu mít 3D tiskárnu v ložnici nebo obýváku?
Do ložnice tiskárna rozhodně nepatří. Vdechovat výpary celou noc během spánku je nevhodné i při tisku z PLA. V obýváku je provoz možný jen u nízkoemisních materiálů za předpokladu pravidelného a důkladného větrání.